| ČR |
Česká republika |
| region |
Jižní Morava |
| oblast |
Pavlovské vrchy |
| sektor |
Pavlovské vrchy |
| podsektor |
Martinka a Obří kámen |
|
skála:
|
|
|
Na tuto skálu není žádné omezení lezení.
Prvovýstupy jsou povoleny.
|
|
|
| poznámka: |
Sedmdesátimetrová stěna dominující rozlehlé části hřebene Pálavy u vrchu Obora. Jde o velmi rozsáhlý komplex stěn téměř horského typu. Dolní část stěny je výrazně rozlámaná a přístupové cesty do horní části stěny jsou omezeny pouze na několik základních směrů. Vzhledem k dlouhému období zákazu lezení neodpovídá stav fixních jistících prostředků požadavkům na bezpečnost a v současnosti dochází k jejich rozsáhlé výměně.
Sestupová cesta z vrcholu: cestou Dědův žleb (2 UIAA)
|
|
Obr.1:
Pohled z jihu,Martinka je větší vež vpravo,vlevo Obří kámen a mezi nimi vklíněný Špunt
, vystaveno: 2009
Obr.2:
Pálava, Martinka střední část, Adam Hradil, 2009-9
, vystaveno: 2009
|
|
cesty:
|
|
|
|
 |
|
1
|
|
MIKULOVECKÁ I,
6- RP
(UIAA),
Vlevo stěnou, posléze šikmo doprava na plošinu (stan. L). Hranou plotny.
Poznámka:Původně IV+ A1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MIKULOVECKÁ II,
5+ RP
(UIAA),
Stěnou vlevo od hrany ke skobě, od níž traverz doprava a Velký Pavoučí Výstup na stan. I.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VIA ROZESRÁTA,
8- RP
(UIAA),
Ivo David.
Cesta se nachází napravo od cesty Mikulovecká II. Přímo vzhůru přes 5 borháků ke slaňáku.
|
|
|
|
1
|
|
|
|
|
|
POKUŠENÍ PANNY HRANY,
7 RP
(UIAA),
2010,
Jan Kubíček.
Mezi cestami Via rozesráta a Hrana plotny. Leze se zleva hrany až do výrazného zářezu. Končí na stanovišti I. (viz průvodce)
Poznámka:Z výrazného zářezu možnost pokračovat cestou via rozesráta (pěkná kombinace)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NÁSTUPOVÁ VARIANTA,
5- RP
(UIAA),
Radomír Hýsek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
HRANA PLOTNY,
6 RP
(UIAA),
1958,
Jiří Ševčík.
Ve spádnici hrany přes převis. Vzhůru až ke dvěma malým převisům. Přes ně a pak stále vzhůru nebo spárou vpravo do lehkého terénu pod stan. I.
Poznámka:Původně V A0.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
STŘED PLOTNY,
4- RP
(UIAA),
1936,
V. Sadílek.
Středem plotny asi 4 m k první skobě. Od ní doprava do spáry (2. skoba) a odtud vzhůru do vhloubení. Dále doprava do komína a na stan. I.
|
|
|
1
|
|
1
|
|
|
|
|
NAROVNANÝ STŘED,
4 RP
(UIAA),
Nástup v převisku mezi Středem a Koutem plotny do spáry, ní ke druhé skobě plotny. Do vhloubení a spárou.
|
|
|
|
|
|
|
|
1
|
|
KOUT PLOTNY,
4+ RP
(UIAA),
1950,
Řihák.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
APOLLO,
8+ RP
(UIAA),
P. Fadrný, Jiří Unger.
Nástup na velkém balvanu asi uprostřed stěny. Přímo stěnou vzhůru až k místu, kde se křižuje s cestou Velký travers. Dále místy trav. terénem až na plošinu pod Pytlí-kovým koutem (stan. K).
Poznámka:Původně III+ A2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MALÝ PAVOUČÍ VÝSTUP,
7+ RP
(UIAA),
P. Fadrný.
Na stanoviště A pod Kavčí jeskyňkou možno přímo ve spádnici nebo po travnaté lávce jdoucí šikmo vpravo vzhůru. Odtud traverz doleva 8 m do vhloubení pod malou stříšku. Přes stříšku zprava a lehčím terénem na vrchol.
Poznámka:Původně III+ A2.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VELKÝ PAVOUČÍ VÝSTUP,
IV A2
(Welzenbach),
Pavel Pochylý, Ivan Dieška.
Od stanoviště A podobně jako u cesty Mikulovecká I., traverz 5 m doleva a přes malý převis ke skobě. Dále pomocí skob a hodi-nek až na stanoviště C pod velkou stře-chou. Pomocí skob do střechy, dále až k místu, kde se střecha mění v převis (stan D). Nyní poněkud doprava až do spáry, kde skoby končí. Dále již klasicky lehčím terénem na vrchol.
Poznámka:IV+ A2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SUPERTRAVERZ,
8- RP
(UIAA),
Od stanoviště A přímo vzhůru lámavým vhloubením ke skobě. Od ní překrok za hranu doprava. Pomocí skob a hodinek šikmo vpravo do vajíčka a dále traverz do Cesta broučků.
Poznámka:Původně IV A2.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CESTA BROUČKŮ,
IV A2
(Welzenbach),
1968,
Jiří Unger, P. Fadrný.
Nástup pod druhou jeskyňkou, vpravo od Kavčí jeskyně. Vzhůru mírně vlevo (černá lámavá skála) na nakloněnou plošinu. Odtud po skobách, vedoucích přes vajíčko (stan. E) a na vrchol.
Poznámka:IV+ A2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PUČMELÁK DVOUDĚRÁK,
IV A3
(Welzenbach),
2005,
J.Ondruška, Jan Bednařík.
Přímo ze štandu Cesty kolosálního prasete přes jeskyňku na vrchol.
|
|
|
|
|
1
|
|
|
|
|
CESTA KOLOSÁLNÍHO PRASETE,
IV A2
(Welzenbach),
2004,
Jan Bednařík, J.Ondrůška.
Ze štandu cesty Broučků a Vendeta přímo přes převis jeskyně asi 10 metrů a pak podél Vendety šikmo vzhůru ke stromu od něj nahoru na nejvyšší bod Martinky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VENDETA,
9- RP
(UIAA),
J. Beneš.
Cesta vede šikmou přerušovanou spárou vybíhající z druhé jeskyňky směrem k Zabilkově pilíři. Cesta končí v travnatém vhloubení.
Poznámka:Původně IV A3.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I. A. I. Q.,
7- RP
(UIAA),
1982,
Ivo Straka, Jindřich Šustr.
Za stanoviště I na malou odštípnutou věžičku, mírně doprava vzhůru (stopery) až do cesty Levé Ypsilon.
Poznámka:Původně V+ A3.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ZABILKŮV PILÍŘ ,
9/9+ RP
(UIAA),
Rudolf Zabilka.
Od stanoviště I vzhůru ke dvěma skobám. Od nich poněkud doprava na plošinu (stan. F). Nyní směr výstupu udávají skoby (A1). U poslední skoby po-mocí hodinek nebo klasicky doprava ke skobě nad vajíčkem a lehčím terénem vzhůru na stanoviště H. Odtud kolem stromu a spárou.
Poznámka:Původní klasifikace V-A1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NELOGICKÁ,
5- RP
(UIAA),
Od stanoviště J pod cestou Pytlíkův kout (Zkratka) traverz přes dvoje hodiny až na plošinu (stanoviště F).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ČERTŮV OCAS,
9- RP
(UIAA),
1982,
Tomáš Pilka, Miroslav Ondra.
Nástup jako Hodinková (Pravé Ypsilon). Vzhůru nevýraznou spárou vedoucí vedle komína cesty č. 18. Dále k poslední skobě před traverzem na Zabilkově pilíři. Vzhůru na stan. H.
Poznámka:Původně VII A3.
|
|
|
|
|
|
|
|
1
|
|
ČERNÝ RYS,
5 RP
(UIAA),
1925,
.
Z jeskyňky (stan. G) koutem, později komínem s vklíněným balvanem. Přes něj na exponovanou stěnku vlevo a odtud spárou až ke stanovišti H. Nyní šikmo vzhůru spárou, z níž doprava a stěnou na vrchol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VARIANTA ČERNÉHO RYSA,
5 RP
(UIAA),
J.Beneš, M.Rychlík.
Ze spáry přímo vzhůru.
|
|
|
|
|
|
|
|
1
|
|
NORMÁLNÍ CESTA,
4 RP
(UIAA),
1925,
.
Od stan. I 10 metrů traverz po lávce do vhloubení, které se nad plošinou mění v komín vedoucí do jeskyňky (stan. G, vrcholová kniha). Z ní traverz doprava přes koně až na stanoviště M. Odtud překrok do vrcholové pyramidy a lehčím, místy travnatým terénem na vrchol Martinky.
|
|
|
3
|
|
1
|
|
|
|
|
VELKÝ TRAVERZ,
5 RP
(UIAA),
Po lávce jako Normální cesta ke skobě do vhloubení. Překrok za hranu a dále doprava (exp.) podle skob. U poslední z nich mírně vzhůru k nýtu na cestě Přes Špunt.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PYTLÍKŮV KOUT (ZKRATKA),
6 RP
(UIAA),
1963,
Jiří Unger.
Od stan. K vhloubením po jemných chytech ke skobě a pomocí malých hodinek do cesty Normální cesta, ke stan. M.
Poznámka:Původně V A0.
|
|
|
1
|
|
|
|
|
|
|
KAROLKŮV PILÍŘEK,
5+ RP
(UIAA),
1966,
P.Fadrný.
Od stanoviště K překrok na pilířek vpravo. Po něm ke skobě. Doprava lehčím terénem nebo přímo na vrchol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
LEVÉ YPSILON,
8- RP
(UIAA),
J.Unger, P.Fadrný.
Od stanoviště M přímo do travnatého vhloubení. Doleva a spárou přes převis na stanoviště H.
Poznámka:Původně V A1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SUPERDIRETTISSIMA,
10
(UIAA),
1963,
Vladimír Pipal, P.Milan.
Ze stanoviště M šikmo doleva a přímo nahoru stěnou.
Poznámka:Původně IV+ A2, TR Tomáš Pilka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
HODINKOVÁ (PRAVÉ YPSILON),
7+ RP
(UIAA),
1966,
P.Fadrný, J.Unger.
Ze stanoviště M stejně jako Superdirettissima do travnatého vhloubení. Odtud vpravo na pilířek a pomocí skob až do vajíčka. Z něj mírně vpravo na vrchol.
Poznámka:Původně V A1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAROLKŮV KOUT,
5- RP
(UIAA),
1963,
Rostislav Fadrný, Jiří Růžička(4).
Ze stanoviště M místy přerušovanou spárou pod malý převis. Odtud mírně doprava a vhloubením na vrchol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SKRBLÍKOVO VEJCE,
7+ RP
(UIAA),
1993,
Tomáš Máčal, M.Florian.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
TKANIČKA,
5 RP
(UIAA),
1986,
Vojtěch Štěpán, E. Havlíková.
Ze stanoviště M Normální cestou k nýtu a přímo vzhůru na hřeben.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VZDUŠNÁ ZKRATKA,
4+ RP
(UIAA),
1949,
Jiří Děrda, Kryštof Zlatník.
Z vhloubení (stan.N) horní (pravou) spárou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CESTA TVRDÉ REALITY,
V A3
(Welzenbach),
1969,
J. Unger, P. Fadrný.
Ze stanoviště N nejprve cestou tvrdé reality téměř do úrovně prvního vajíčka. Do něho a přes dvě další vajíčka do doleva ubíhající spáry, kterou vzhůru.
Poznámka:Použít stopery a hexy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ÚNIKOVÁ VARIANTA,
V A3
(Welzenbach),
1969,
J.Unger, P.Fadrný.
Ze stanoviště N stejně jako Cesta tvrdé reality přes dvě vajíčka a černým převisem na vrchol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍKEND S ALICÍ,
V A3
(Welzenbach),
1982,
Jindřich Šustr, Ivo straka.
Ze stanoviště N vzhůru po černém převisu.
Poznámka:klasifikace V+ A3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MAUGLÍHO LÁVKA,
7 RP
(UIAA),
J.Beneš.
Od stanoviště N po výrazné hladké lávce směřující vpravo vzhůru až do rozlámaného terénu pod vrcholem.
Poznámka:Původní klasifikace V+A0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
LEONID,
8 RP
(UIAA),
1989,
Zdeněk Konečný, Ivo Straka.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PŘES ŠPUNT,
4+ RP
(UIAA),
Sestup po Špuntu až téměř na úroveň Kočičích lávek ve stěně Martinky. Přepadem (skoba) a traverzem doleva na plošinku (stanoviště O). Dále doleva do vhloubení, z něhož vybíhají dvě spáry a Mauglího lávka. Spodní spárou na plošinu (stanoviště K).
Poznámka:Němečtí lezci před rokem 1926
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PYTLÍKOVA,
I A1
(Welzenbach),
1963,
J.Unger.
Poznámka:Klasifikace A1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ZAVŘELOVA DIREKTA,
IV A2
(Welzenbach),
1955,
Jiří Ševčík, V.Zavřel.
Nástup u trojúhelníkového balvanu u hrany Obřího kamene. Do vhloubení (chybí skoby) a odtud po skobách vzhůru mírně vlevo. Nakonec rozlámanou stěnou do vhloubení, kde se spojuje s cestou přes Špunt. (Lámavé!)
Poznámka:Klasifikace IV+A2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PIŇACOLADA,
8+ RP
(UIAA),
2010,
Jan Kubíček.
Cesta je v průchodu mezi martinkou a obřím kamenem, nejvíce vpravo, jsme-li čelem k Martince. Přes 2 staré kruhy a dále po nových borhácích na štand na kočičích lávkách. Pozor lámavé.
Poznámka:Původní projekt Ivo Davida
|
|
|
|
|
2
|
|
|
|
|
KOČIČÍ LÁVKY,
5+ RP
(UIAA),
V pravé části Martinky se táhnou výrazné stupňovité lávky, vedoucí směrem ke Špuntu. Nástup na začátku rokle mezi Obřím kamenem a Martinkou. Přes dva výšvihy po lávkách až ke Špuntu. Zde buď cestou Přes Špunt nebo na Špunt.
Poznámka:Němečtí lezci před rokem 1926
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KOČIČÍ STĚNA,
V A1
(Welzenbach),
1961,
Krkoška, Jiří Růžička(4).
Z Kočičích lávek přes žlutý převis až do spáry s několika keři. Jí vzhůru až do hladkého žlábku, kterým na vrchol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KOČIČÍ DRÁPKY,
7 RP
(UIAA),
J.Beneš.
Nástup z druhého výšvihu Kočičích lávek u kruhu (stanoviště P). zprava přes převis do vhloubení. Z něho vzhůru vpravo přes další převis k zelené skobě. Od ní k hodinám vlevo. Nyní šikmo vlevo vzhůru k malým hodinkám, od nichž opět doprava do vajíčka. Překrok vpravo a stěnkou do lehčího terénu pod vrcholem.
Poznámka:Původní klasifikace VA0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KOMÍN HRDINŮ,
3 RP
(UIAA),
Na pravé straně Martinky je výrazná komín s keři, kterým vede výstup končící v lehkém terénu pod vrcholem.
Poznámka:Němečtí lezci před rokem 1926
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
DĚDŮV ŽLEB,
2 RP
(UIAA),
Vpravo od Komína hrdinů je široký travnatý žleb, který se nahoře mění v krátký komínek se stromem.
Poznámka:Jediná možná sestupová cesta!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NA KABELU,
5 RP
(UIAA),
1985,
Pavel Weisser, Jiří Štingl.
Stěna v sestupové soutěsce.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
PRVNIČKA,
6 RP
(UIAA),
1985,
Pavel Weisser, Jiří Štingl.
stěna v sestupové soutěsce.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Novou cestu k této skále můžete přidat po přihlášení se do SO. |
|
|
|
|
|
|
|
| lokalizace: |
|
|
Sezónní zákaz lezení
od 1.měsíce do 8.měsíce včetně.
|
|
