ČR |
Česká republika |
region |
Českomoravská vrchovina |
oblast |
Ostatní sektory Českomoravské vrchoviny |
sektor |
|
|
|
Údolí Doubravy je chráněným přírodním výtvorem. |
|
rank: |
počet cest: |
výška skal: |
hornina: |
klasifikace: |
|
366 |
|
Ortorula (metamorfovaný magmatit)
|
UIAA
|
|
|
|
|
skála
|
bez omezení |
|
s časovým omezením |
|
celoroční zákaz |
|
zákaz lezení |
cest |
|
|
|
Tvoří je 4 větší a 4 menší skály, které budou popisovány zvlášť. Jištěno je zde především expanzivními kruhy , nýty, popř. skobami. Jelikož skály slouží domácím lezcům především jako tréninkové, je tu spousta cest, které nejsou jištěné. Nejstarší, nejfrekventovanější trasy jsou u nástupu označeny šipkou, klasifikací a někdy i názvem cesty, čili je zbytečné jednotlivé cesty podrobně popisovat.
Je zde užito klasifikace I - VII a nejtěžší trasy dosahují 9 UIAA. Oblast potěší především vyznavače boulderingu a lezení do 15 m. Na Koukalkáci je více stěn a stěnek, ale leze se hlavně na těch kde jsou šipky u nástupů cest, čili na výše uvedených skalách.
|
Obr.1: KOUKALKY (SKÁLY V OKOLÍ CHOTĚBOŘE)
Obr.2: KOUKALKY (SKÁLY V OKOLÍ CHOTĚBOŘE)
Obr.3: KOUKALKY (SKÁLY V OKOLÍ CHOTĚBOŘE)
|
|
|
ŠKOLKA
|
|
0 |
|
|
|
|
|
VELKÁ KOUKALKA
|
|
0 |
|
|
|
|
|
KLENUTÁ
|
|
0 |
|
|
|
|
|
SLAVÍKOVA SKÁLA
|
|
0 |
|
|
|
4 |
|
HORNÍ KOUKALKA (DOMINO)
|
|
22 |
|
|
|
1 |
|
DOLNÍ KOUKALKA (KOBYLA)
|
|
2 |
|
|
|
3 |
|
VELKÁ KOUKALKA (MEDVĚDÍ)
|
|
0 |
|
|
|
1 |
|
PŘEVISNA
|
|
0 |
|
|
|
|
|
DORA
|
|
0 |
|
|
|
|
|
FENA
|
|
0 |
|
|
|
|
|
KANKAS
|
|
0 |
|
|
|
|
|
NOTHINGEM
|
|
0 |
|
|
|
|
|
PŘEKVÁPKO
|
|
0 |
|
|
|
Výška hlavní stěny nepřesahuje 15 m a je dlouhá přibližně 150 m. Uprostřed je rozdělena výrazným žlabem ( sestup) a leze se především v její levé části, jelikož vpravo není stěna tak kvalitní a místy je i lámavá. Nejtěžší cesty dosahují obtížnosti 7+/8- UIAA. U každého nástupu cesty je šipka a klasifikace, cesty nejsou samostatně popsány. Jištěno je tu skobami, je dobré si s sebou vzít uzly a vklíněnce.
|
1 |
|
OBOLECKÁ SKÁLA
|
|
0 |
|
|
|
Skalní oblast se nachází u Chotěboře, v údolí řeky Doubravy, mezi chatou Doubravka a Bílkem. Terény jsou rozloženy po obou březích řeky Doubravy a až na jednu výjimku jsou tvořeny okrajovými stěnami o délce do 40 metrů. Geologickým složením je oblast příbuzná skalám Žďárských vrchů. Jedná se o biotitické až dvojslídné, místy migmatizované ortoruly. Vzhledem k tomu, že oblast je vytvořena erozivním zářezem do krajiny, složení a charakter stěn se s výškou mění. Skály jsou méně členité, terén je místy lámavý.
|
Obr.1: ÚDOLÍ DOUBRAVY (SKÁLY V OKOLÍ CHOTĚBOŘE), nejvyšší a lezecky nejcennější Hradní stěna, foto: zstrnad, 4/2023
Obr.2: ÚDOLÍ DOUBRAVY (SKÁLY V OKOLÍ CHOTĚBOŘE) - foto: zstrnad, 4/2023
|
3 |
|
MAŠINKA - M
|
|
11 |
|
|
|
3 |
|
PŘEVISLÁ - M
|
|
16 |
|
|
|
4 |
|
DVOJSTĚNA - M
|
|
14 |
|
|
|
1 |
|
PLÁTEK - M
|
|
4 |
|
|
|
2 |
|
DOUBRAVSKÝ PILÍŘ - M
|
|
14 |
|
|
|
6 |
|
BIVAKOVÁ - M
|
|
26 |
|
|
|
|
|
MIKŠOVA SKÁLA - M
|
|
7 |
|
|
|
|
|
JITČINA STĚNA - M
|
|
3 |
|
|
|
5 |
|
VELKÝ HRÁDEK - M
|
|
48 |
|
|
|
1 |
|
MALÝ HRÁDEK - M
|
|
21 |
|
|
|
2 |
|
TOTEMOVÁ - M
|
|
19 |
|
|
|
|
|
VEVERKA (VEVEŘÍ STĚNY)
|
|
3 |
|
|
|
13 |
|
HRADNÍ STĚNA - M
|
|
46 |
|
|
|
|
|
SOKOLOHRAD - M
|
|
16 |
|
|
|
|
|
GALERIE - M
|
|
12 |
|
|
|
3 |
|
ČERTŮV STOLEK - M
|
|
18 |
|
|
|
|
|
MECHOVÁ STĚNA - M
|
|
5 |
|
|
|
|
|
POUSTEVNICKÁ STĚNA - M
|
|
16 |
|
|
|
|
|
KOCOUŘÍ - M
|
|
14 |
|
|
|
|
|
VODNICKÁ - M
|
|
14 |
|
|
|
|
|
ZBYŠKOVA SKÁLA - M
|
|
4 |
|
|
|
|
|
NALEZENEC
|
|
1 |
|
|
|
1 |
|
TUPLÁK - M
|
|
9 |
|
|
|
|
|
ŽÁBA - M
|
|
1 |
|
|
|
|
|
Novou skálu do tohoto sektoru můžete přidat po přihlášení se do SO. |
|
přístup: |
Východiskem do skal jsou Bílek nebo Chotěboř na železniční trati Pardubice–Havlíčkův Brod. Z obou obcí je přístup podél turistických značek. Autem je možný příjezd k chatě Doubravce nebo do Bílku.
|
ubytování: |
Tábořit a stanovat lze v Autokempinku Řeka u Krucemburku (směr Ždár nad Sázavou), nebo pod skalami.
|
Článek k sektoru: |
Skály v okolí Chotěboře (2023) |
|
Jde o dvě samostatné skupiny skal, jednak jen místně významné Koukalky přímo nad Chotěboří a jednak mnohem zajímavější skupiny skal v údolí řeky Doubravy mezi Chotěboří a Bílkem. Ačkoliv v celém kaňonu je 24 lezeckch skal, jen na 7 z nich je lezení bez omezení, ostatní jsou buď pro lezení zakázané úplně nebo je tam dlouhé sezónní omezení. Jediný lákavý cíl pro "lezce z daleka" je 40 metrů vysoká a alespoň ve spodní části relativně pevná Hradní stěna, ostatní skály jsou mnohem menší, často zarostlé a většinou se k nim nedá kloudně dostat.
Základní popis oblasti a orientační mapka skal je v posledním vydaném průvodci David Kroupa(2001): Skály v okolí Chotěboře. Popis co a jak z pohledu CHKO najdete v Rozhodnutí o horolezecké činnosti v PR Údolí Doubravy z roku 1994.
Když se tam vydáte, je mnohem lepší jít kaňonem po proudu řeky Doubravy z Bílku do Chotěboře, jednak se tam dá dobře postavit auto a jednak jste relativně hned u skal.
Obr.1: Možnosti parkování v Bílku, nahoře u nádraží asi pro 10 aut, pak hlavní parkoviště pod silnící pro cca 15 aut a pak velká odstavná plocha před restaurací asi 200m nad začátkem červené turistické značky.
Ještě než se vydáte do terénu, je třeba si uvědomit, jestli se jdete na skály jen podívat nebo jestli na ně chcete i lézt. Všude jinde je to jedno, tady ne. Problém je v tom, že červená značka vede po levé straně kaňonu (ve směru proudu řeky), ale skály jsou na pravé straně, řeka je dost široká a místy i hluboká a ne všude se dá slušně přebrodit. Jdete-li se na skály jen podívat, běžte po červené, jestli na ně jdete lézt, jděte po zelené s tím, že na správném místě k dané skále kolmo sejdete. Jdete-li na Hradní stěnu, určitě běžte po zelené.
Obr.2: Červená a zelená turistická značka v kaňonu řeky Doubravy.
Začínáme v Bílku po červené, skály vpravo hned na začátkou ještě nejsou ty správné, je to nějaký starý opuštěný lom, oblast začíná až když podejdete železniční viadukt. Za vodou jsou první 4 skály, Mašinka, Převislá, Dvojstěna a Plátek, na ně se leze bez jakýchkoliv omezení.
Obr.3: Mašinka, první skála od Bílku, ve středu pod vrcholem mailonka pro "top-rope" lezení.
Obr.4 + 5. : Převislá, na hraně největšího převisu je zase mailonka pro "top-rope" lezení.
Obr.6: Dvojstěna
Obr.7: Plátek
Celé okolí řeky Doubravky bylo v letech 2020 až 2022 postiženo kůrovcovou kalimitou, všude stojí 80 let staré suché smrky a jen otázkou času, kdy spadnou. Lesáci a CHKO se to snaží řešit, kam se dostanou stroje, tak to kácí a odváží, v kaňonu to však nechávají ležet "pro brouky", no alespoň to tak vysvětlují na informační tabulce. Kmeny přes cestu leží hlavně na začátku kaňonu, dále už je to mnohem lepší (stav duben 2023).
Další skály po produ jsou Doubravský pilíř a Bivaková, zde však až do konce dubna platí sezónní omezení. Doubravský pilíř brr..., Bivaková slušná, zejména po vykácení a odvezení uschlých stromů vypadá čistě a suše.
Obr.8: Doubravský pilíř
Obr.9: Bivaková
Po proudu následují zakázané Mikšova skála a Jitčina stěna, jestli jsem koukal na ty správné, tak ten zákaz nemusí nikoho mrzet, ono by to stejně bylo hnus brus lezení.
V ostrém zákrutu řeky jsou ve stráni docela velké stěny Velkého hrádku, na něj navazuje mnohem menší Malý hrádek.
Obr.10.+11.: Velký hrádek
Po pravdě řečeno nevím, jestli stojí za to se k Velkému hrádku s matrošem trmácet. Stěny jsou sice vysoké až 20 metrů, ale zoufale zarostlé mechy a lišejníky, skála působí lehce nedůvěryhodně, moc jištění si nedáš. My pískaři jsme prostě zmlsaní ...
Dále po proude je ještě Totemová, zase se sezónním omezením.
Obr.12: Totemová
A to už se blížíme ke "Korytu", nejužšímu místu kaňonu. Někde by tu měla být Veverka (Veveří stěny), ale podle popisů cest se mi to nezdá a tak ji přeskakuji.
Obr.13: Jen 4 metry široké "Koryto", nejužší místo kaňonu řeky Doubravy.
Soutěska "Koryto" se obchází vlevo ve stráni a pak se zase sestoupí dolů a asi po 200 metrech přicházíme na křižovatku turistických cest a hlavně pod největší místní "pecku", Hradní stěnu.
Zatímco dosud jsem byl lehce zklamán, tak Hradní stěna už je jiná káva, píší 40 metrů, všude nové lepené borháky, na konci cest mailonky na slanění nebo spíše "top-rope", hned pod stěnou turistická lávka přes vodu, takže k nástupům "suchou nohou", paráda.
Obr.15: Konečně SKÁLA - Hradní stěna
Obr.15: Čistý pohled na čelní stěnu Hradní stěny, na vrchol se se dá z náhoří dojít, je tam vyhlídka se zábradlím.
Pod Hradní stěnou se řeka kroutí ostře doleva, za vodou ve stráni je další velké skála Sokolohradu (zákaz lezení) , na kterou navazuje menší Galerie (zákaz lezení).
Obr.16: Sokolohrad, i na tento vrchol se se dá z náhoří dojít a i tam je vyhlídka se zábradlím.
Asi po 100 metrech níže vlevo ve stráni (tj. na našem břehu, zatím vše bylo za vodou) je další velká skála Čertův stolek, z domácí přípravy vím, že je to snad jediná věž v celém údolí, ale je to otázka definice věže, z náhoří se tam dá dojít, na vrcholu je vyhlídka se zábradlím.
Obr.17: Čertův stolek z údolí
Obr.18: Čertův stolek z náhoří, vrchol je turisticky dostupný ... ale vidět nic není.
Pod Čertovým stolkem je na obou stranách řeky popsáno dalších 6 skalek, nějaké vidím (a fotím), ale nejsem si s nimi jist, a proto i tyto přeskakuji (kromě Vodnické je na ně stejně zákaz lezení). Opět za vodou je pak poslední skála Tuplák ... a tím to celé končí.
Obr.19: Tuplák
Celkově krásné místo pro výlet, pro kočár to ale není vůbec a s dětmi pod 4 roky bych byl docela opatrný.
Z lezeckého pohledu je oblast zajímavá zejména pro místní. A když by zde "cizák" zdomácněl, tak by i zde určitě měl co lézt. Pro přespolní je zajímavá vysoká, čistá, relativně pevná a "vystrojená" Hradní stěna. Na ni určitě stojí za to zajet i z větší dálky nebo se tam stavit cestou od někud někam.
|
zapsáno: 15.4.2023
|
|
|
OVK Českomoravská vrchovina |
Na 21 skalách sektoru je lezení možné bez omezení. U 8 skal je lezení časově omezeno. U 9 skal je lezení zakázáno.
|